Já a tropy - Další dùkaz o neznièitelnosti ženy
Ludmila Vítovcová

Strávila jsem v 80. letech tøi roky v rovníkové Africe na pobøeží Indického oceánu. Manžel byl èlenem veterinárního týmu FAO. Žili jsme v hlavním mìstì Somálska v Mogadišu, starali se o dvì dcerky pøedškolního vìku. Prala jsem, vaøila, pekla chleba, nosila vodu, bojovala s havìtí a žila jako ve støedovìku. Dùm byl prostorný, ale žít se dalo jen na terase (pokud ji neobsadily opice), procházka v rozpáleném písku nepøipadala v úvahu (v noci teplota klesla na 35°) a v jediném volném dnu v týdnu (pátek) se vìtšinou oceán vzdouval v pøílivu, nebo houfnì hynuly žirafy. To jsem pak sedìla na terase obalená potnièkami a marnì pøemýšlela, co jsem si od pobytu v tropech slibovala. Vysocí a šlachovití Somálci obdivovali mého statného manžela sportovce a nemohli pochopit, co jej ke mnì poutá. Zjiš�ovali, zda nejsem nemocná, když máme jen dvì dìti, a s patøiènou gestikulací mu radili, a� mì vymìní, že tak malá a hubená nemá pro nìho cenu. Když dnes vídám ve zprávách zábìry ze Somálska, jímá mì hrùza. I v souèasnosti je tato tìžce zkoušená oblast nedostupná a nebezpeèná. Pøesto jsem š�astná, že jsme ji mìli možnost poznat. Èas neubral zážitkùm sílu ani vùni, staèí jen zavøít oèi a jsem zase zpátky První vydání vzpomínek Ludmily Vítovcové z roku 1986 bylo beznadìjnì rozebráno. Na èetné žádosti ètenáøù a pro svou nadèasovost vychází kniha nyní podruhé v Nakladatelství JOTA, opìt s vynikajícími ilustracemi Jaroslava Kerlese.

Vydavatel: Jota
Poèet stran: 376
Vazba: Knihy viazané
ISBN: 978-80-7217-733-2
Èíslo produktu: 266568